Známé tabulky jsou založené na výpočtech, které byly prováděny v laboratoři na základě analýz obsažených látek.
Základní předpoklad z kterého můžeme vycházet je, že potřebujeme jíst stravu, která obsahuje jak složky kyselinotvorné tak zásadotvorné. Kromě poměrového složení kyselinotvorných a zásadotvorných potravin na našem talíři, hraje taky roli schopnost některých potravin posunout pH celého organismu směrem nahoru nebo dolů.
Tabulka pH:
|
0 |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 | 9 | 10 | 11 |
12 |
13 |
|
kyselá |
neutrální | zásaditá – alkalická | |||||||||||
Vznik nerovnováhy pH vnitřního prostředí
1/ nevhodná strava (příliš kyselinotvorná).
2/ negativní vliv prostředí – toxické vlivy, elektrosmog, chemie, těžké kovy (blokují detoxikační enzymy), špatný vzduch
3/ mělký povrchní dech (nedostatečné dýchání odvádí málo CO2 a potom je krev překyselená), nedostatek pohybu (špatné prokrvení), nedostatek spánku, stres, chronické kvašení ve střevech…
Faktorů které ovlivňují naše zdraví je mnoho. Životní prostředí, stres, strava, způsob života… ( málo pohybu atd.)
Kyselinotvorná a zásadotvorná strava
Hned na začátek si musíme ujasnit, že je rozdíl mezi tzv. kyselou či alkalickou stravou akyselinotvornou nebo zásadotvornou stravou.
Pokud hovoříme o kyselé stravě, jedná se o naměřenou hodnotu přímo v potravině např. citrony jsou velmi kyselé jejich pH=2,3 (jablka pH=3,5, pomeranč pH=3,5, rajčata pH=4,5, atd…)
Naproti tomu pokud hovoříme o kyselinotvorné nebo zásadotvorné stravě – tak je popisován stav, který výživa v těle po strávení vyvolá. Tedy jak daná potravina v těle reaguje. Např. kyselý citron (pokud byl sklizený zralý) v těle reaguje zásaditě (je zásadotvorný). Při trávení mléka, které je alkalické, se jeho bílkovina a tuk v těle stanou silnými oxidanty, mléko je tedy kyselinotvorné.
- Obecně lze říci, že obiloviny – jsou kyselinotvorné – jinak by se těžko trávily a zelenina je zásadotvorná
- Ovoce je v malé míře v žaludku lehce zásadotvorné, nicméně dál trávením se stává okyselující: jde rychle do krve, vyplaví inzulín, což je okyselující – oxidační proces je velmi rychlý, vrhnou se na to kvasinky a to je opět okyselující. Ovoce je tedy ve větším množství okyselující
- Jsou-li v těle plísně nebo je-li slabá slinivka, téměř vše se v těle stane kyselinotvorným!
- Sebelepší jídlo snědené večer – okamžitě okyseluje, protože se nestráví!
- Tepelně upravená zelenina, když vychladne – je okyselující.
- Kombinace obilovina a ovoce – jednoduchý cukr z ovoce zablokuje trávení složitého cukru z obilí, to začne kvasit a překyselí organismu
Jak poznáte, jestli u vás došlo k překyselení?
- bolesti hlavy
- únava a častá podrážděnost
- pálení žáhy
- stav pleti – celulitida, zpravidla velké póry (v obličeji), zvýšené vylučování kůží, barva kůže jiná než lehce růžová (tzn. bledá, červená, modročervená, šedá, žlutavá, zelenavá, hnědavá)
- poškození vlasů a pokožky hlavy – suché, křehké, matné vlasy s tvorbou lupů
- nehty – boule, ztloustnutí, velmi tenké nehty, praskliny
- případně potah na jazyku a zápach z úst
Tělo má k dispozici kompenzační mechanismy k udržení acido-bazické rovnováhy ale potřebuje naši pomoc!
To co jíte vám může přinést bolesti hlavy, podrážděnost a další nevýhody. A naopak, že dostatkem zeleniny ve stravě a dalšími produkty můžete zvrátit své překyselení. Pomoc si můžete úpravou jídelníčku, ale třeba i doplňky stravy.
Napište komentář